Rozhledna Babylon u Kozárova

Celková výška: 42m Výška vyhlídkové plošiny: 24m Počet schodů: 139 Otevírací doba: v době letních prázdnin denně kromě pondělí, mimo prázdniny soboty a neděle, popřípadě dle individuální domluvy, bližší informace o otevírací době viz FB stránky stránky provozovatele - Bistro Babylon Přístup: Z obce Kozárov vede k rozhledně zelená TZT (cca 700m s převýšením 50m). Autem lze vyjet po této trase až pod les na značené parkoviště (49.4444853N, 16.4630853E). Odtud je to k rozhledně již jen cca 100m. Výhled: zahrnuje Pálavu, přilehlou část Českomoravské vrchoviny, JE Dukovany či pás pohoří Jeseníky, Orlické hory, rozhledu na jihovýchod brání vzrostlé stromy Historie: Rozhlednu Babylon můžeme nalézt nejenom u Náměště nad Oslavou, ale i na stejnojmenném vrchu Babylon (657m) u obce Kozárov. Že se jedná o příznačné místo k dalekým rozhledům, se vědělo již v minulém století, kdy zde ještě v 50. letech stávala dřevěná věž. S myšlenkou vybudovat na tomto kopci novou rozhlednu přišla zdejší radnice, která se dohodla se společností Český Mobil na tom, že součástí plánovaného vysílače mobilního operátora Oscar (od roku 2006 pod hlavičkou Vodafone) bude i vyhlídková plošina přístupná turistům. O výstavbu se postarala firma Ericsson. Celkem 42 metrů vysoká stavba vyrostla na Babylonu koncem roku 2000 a její stavbu zcela financovala telekomunikační společnost. Obec se podílela pouze poskytnutím pozemku a vyřízením stavebního povolení. Ač se na vyhlídkový ochoz smělo již po dokončení stavby věže, oficiální zpřístupnění proběhlo v červnu 2001. V roce 2006 nechal OÚ Kozárov z dotace programu LEADER získané díky MAS Boskovicko vybudovat na Babylonu novou budovu občerstvení, WC a šatny pro hráče malé kopané. V další etapě zde bylo připraveno parkoviště, taneční parket s krytým pódiem, vysázena zeleň a provedeny terénní úpravy. Díky tomu se zde v průběhu roku pořádají různé společenské a kulturní akce a oslavy.

Lednický Minaret

Když se na konci 18. století rozhodl kníže Alois I. Josef z Liechtensteinu rozšířit a zvelebit lednický park, pověřil svého architekta Josefa Hardtmutha (později známý jako vynálezce tužky), aby velkorysou zahradní úpravu doplnil zajímavými stavbami. Vedle dnes již neexistujícího Čínského pavilonu, Chrámu slunce či novogotického domu tak v letech 1797 – 1802 vznikl také minaret (zvaný Turecká věž) jako velkolepá monumentální rozhledna. Minaret je tak nejstarší stavbou lednicko-valtického areálu a je zároveň i největší stavbou svého druhu v neislámských zemích. V souvislosti s důvody jeho postavení se také někdy hovoří, že byl minaret postaven jako protest knížete Liechtensteina proti lednické obci, která mu odmítla prodat pozemek pro stavbu kostela. Knížecí architekt vypracoval projekt minaretu údajně přes noc. Na podzim roku 1797 byla vykopána základová jáma o rozloze 150 čtverečních sáhů, do jejího dna bylo z důvodu bažinatého terénu naraženo na 500 olšových, na špici okovaných pilotů o délce 17 metrů. Ty byly spojeny 96 dubovými rošty. Na nich byla vybudována základová kamenná deska, sklepení a masivní stavba, kterou architekt členil na mešitu a věž. „Mešita“ vytváří 8 sálů zdobených arabeskami, které vytvořili zřejmě umělci z arabských zemí. V přízemí nalezneme 12 arkád, střechu zdobí kopule a věžice vycházející z motivu tureckých důtek a ozdobené pozlacenými půlměsíci. Celá stavba je vysoká 216 stop (64,8 metrů), na poslední galerii vedou 302 schody. Vrchol věže je ukončen pozlaceným půlměsícem. Říká se, že během stavby bylo zbudováno velké vřetenové lešení, kterému však dělníci příliš nedůvěřovali. Aby byly jejich pochybnosti umenšeny, vyjel desátník jezdeckého pluku až na vrchol lešení na koni. Celá stavba přišla Liechtensteiny na 1 milion zlatých. Do sálů v prvním patře tehdy umístili rodové orientální sbírky. Protože stavba stojí v bažinatém terénu, kde kolísá hladina spodní vody, má stavba statické problémy. Ve zdivu spodní části se postupem času objevily trhliny a z toho důvodu byla stavba svázána ocelovými výztuhami. Zhruba od roku 2005 je minaret postupně opravován. V roce 2007 zahalilo stavbu lešení za účelem generální opravy s plánovaným rozpočtem 30 mil. Kč. Do konce roku 2010 bylo na rekonstrukci vyčerpáno cca 8 mil. Kč, poté se však nepodařilo díky úsporným opatřením státu získat další prostředky z programu na záchranu kulturního dědictví Ministerstva kultury, a to především na opravu fresek a mozaikových dlažeb. To se podařilo až v roce 2013, kdy byla na další rekonstrukce poskytnuta dotace ve výši 4 mil. Kč. Za tyto prostředky byla opravena střecha, vyměněny některé části dřevěných konstrukcí a zrestaurována okna a vstupní dveře. Dalších cca 14 mil. Kč bylo poskytnuto v roce 2014 na opravu kamenné výzdoby na fasádě prvního patra a na fresky a mozaiky uvnitř manaretu. Rozsáhlá rekonstrukce minaretu byla dokončena na podzim 2020.Výška vyhlídkové plošiny: 55m Počet schodů: 302

Rozhledna Babí lom

Rozhledna Babí lom se nachází u obce Lelekovice nedaleko Brna. Stavba válcového půdorysu stojí na skalnatém výběžku v obtížně přístupném terénu v nadmořské výšce 521 m. Říká se, že za jasného počasí jsou z rozhledny vidět vrcholky Alp. Nově otevřeno po rekonstrukci od srpna 2022. Betonovou rozhlednu Babí lom najdete na jižním úbočí stejnojmenného vrcholku Babí lom (562 m.n.m.), jež se zvedá severním směrem nad obcí Lelekovice. V roce 2022 prošla rozhledna rekonstrukcí. Patnáct metrů vysoká rozhledna poskytuje malebný výhled a to východním směrem na Drahanskou vrchovinu, západním směrem na Žďárské vrchy a za nimi Českomoravskou vrchovinu. Jihovýchodním směrem lze pozorovat zalesněné kopce Chřibů a Ždánického lesa a podíváte-li se jižním směrem uvidíte část Brna s hradem Špilberkem. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, vyšší je ve výšce 12 metrů. Možná vás také zaujme načervenalá barva místní půdy a skalisek, která jsou tvořena slepenci oblázků, které lze vidět na jiných místech v okolí Brna. Jde o 370 milionů let staré rudofialové slepence, po kterých je třeba pojmenován známý brněnský kopec poblíž výstaviště, v jehož úbočí se nachází bývalá dělnická kolonie. Rozhlednu Babí lom vybudovali v roce 1961 lelekovičtí Sokolové podle návrhu brněnského architekta Mojmíra Korvase. K rozhledně se nejsnázeji dostanete z obce Lelekovice severním směrem po červené turistické značce. Rozhledna je volně přístupná.

Rozhledna Akátová věž

Do Židlochovic na Brněnsku se vydejte na vrchol kopce Výhon s nově otevřenou rozhlednou. Osmnáctimetrová vížka je vyrobená z akátového dřeva, které roste v lokalitě na každém kroku. Rozhledna nabízí výhled do širokého okolí, např. na brněnský vrchol Hády, jižní část Drahanské vrchoviny, Žďánické vrchy a Pálavu, nebo také na kouřící chladicí věže jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku. Rozhledna má architektonicky neobvyklou podobu. Tvoří ji točité schodiště obložené akátovými trámy. Objekt tak připomíná dřevěnou hradní věž. Zároveň s rozhlednou postavili Židlochovičtí také přístupové cesty na kopec Výhon a vytvořili naučnou stezku. Autoři se v ní věnují historii Židlochovic. Trasu napojili na stezky vedoucí do nedaleké Nosislavi a Blučiny. Rozhledna je otevřena nonstop, celoročně. Vstup je volný. Přistup k rozhledně je pouze pěšky. Vjezd motorových vozidel k rozhledně je zakázán.

Rozhledna Klucanina

Rozhledna Tišnov, také známá jako rozhledna na Klucanině či Klucanina, je rozhledna na kopci Klucanina (410 m n. m.) v Tišnově. Zděná rozhledna stojí v nadmořské výšce 402 m. Její celková výška je 29 m a na nejvyšší, třetí, vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 m vede 133 schodů. Rozhledna na Klucanině byla postavena v roce 2003 především zásluhou nadšenců z občanského sdružení Rozhled na Tišnov. Stojí na místě někdejší dřevěné rozhledny, z let 1934-1947, o jejíž zbudování se tehdy zasloužil v Tišnově agilní Klub českých turistů. Když byla v 50. letech pro špatný technický stav uzavřena a později se zřítila, zbyla až do počátku nového tisíciletí na vrcholku jen 3 metry vysoká kamenná základna, která byla využita při stavbě současné rozhledny. K rozhledně je možné se dostat od tišnovské nemocnice po modré turistické značce. Má dva ochozy a venkovní plošinu těsně pod vrcholem, odkud můžete dohlédnout až k Sýkoři či Babímu lomu. Vede sem také naučná stezka pro nejmenší návštěvníky. Kopec Klucanina (415 m) se může pochlubit také přírodními zajímavostmi, totiž vzácnými květy střevíčníku pantoflíčku – jedné z nejkrásnějších a nejvzácnějších evropských květin vůbec.

Rozhledna Fajtův kopec

Rozhledna na Fajtově kopci ve Velkém Meziříčí má tvar šroubovice DNA, je vysoká 36 metrů a na její vrchol vede 175 schodů. Rozhlednu originálního tvaru, která je navíc v noci zajímavě osvětlena, navrhl architekt Václav Hlaváček na míru speciálně pro Fajtův kopec. Přístup na rozhlednu ve Velkém Meziříčí je umožněn přes samoobslužný automat, který přijímá bankovky a mince až do hodnoty 200 Kč. Automat vrací mince. Vrchol rozhledny nabízí mimo jiné i nevšední pohled na dálniční most. Výška vyhlídky je 30 metrů. V zimním období se v podsadě rozhledny nachází veřejné WC, úschovna či půjčovna sportovních a turistických potřeb, doplňkový prodej map, suvenýrů, balených nápojů a potravin. V letním období tyto služby budou poskytovány v blízké restauraci.

Rozhledna Černá Studnice

Kamenná rozhledna Černá Studnice s turistickou chatou na nejvyšším vrchu Černostudničního hřebene (869 m.n.m.) byla postavená roku 1905. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 26 m. Nahoru vede celkem 91 schodů. Prosklenými dveřmi vstoupíte do čtyřech ochozů věže z kterých budete mít výhled na celý Jablonec, asi tři čtvrtiny Liberce, celý Ještědsko-kozákovský hřbet, významné části Jizerských hor a Krkonoš a dále také Český ráj s Troskami, Bezdězem a Ralskem. Je-li rozhledna zavřená, částečný výhled lze získat z 50m vzdálené skály, která byla již v roce 1885 upravena na vyhlídkový prostor. Nedaleko chaty se také nachází zbytky malé botanické zahrady. Na Černou Studnici se dá dojet autem z obce Dolní Černá studnice. Na kole nebo pěšky se na rozhldenu dostanete prakticky ze všech stran.